Vznětový motor používá jako palivo motorovou naftu.K samovznícení nafty ve spalovacím prostoru je třeba určitá teplota.Minimálně kolem 350°C. V moderním vznětovém motoru se stlačením palivové směsi docilují teploty mezi 700-800°C.
To stačí i k nastartování motoru.Ovšem ne tak spolehlivě když se jedné o nízké venkovní teploty.Pak přichází ke slovu žhavení a žhavící svíčky. Žhavící svíčky prošly v průběhu let určitým vývojem.Zpočátku se jednalo o jednopólové svíčky se žhaveným drátem, pak dvoupólové se žhavenou smyčkou a dnes jsou to zapouzdřené / tyčinkové / žhavící svíčky.Ty mají jak žhavící, tak i regulační spirálu v pouzdře tvaru kolíčku.Svíčky s volnou spirálou měly v provozu řadu slabin.Především spirála byla vystavena značnému tepelnému namáhání, trpěla korozí a neměla požadovanou životnost ani spolehlivost. Také zapojení bývala sériová, v současnosti jde o paralelní systémy.Sériové zapojení žhavících svíček mělo slabinu v tom, že při výpadku jedné, nefungovaly ani zbývající.

Tento proces se skládá ze tří fází : předžhavení, startování a dožhavení. Předžhavení trvá přibližně 3 - 7 sekund.Při teplotě 0°C lze počítat se 3 sekundami, při teplotě -5 C s 5 sekundami a 7 sekund postačí při mrazu -10°C.

Dožhavení po nastartování motoru trvá déle.V závislosti na teplotě chladící kapaliny a venkovní teplotě až 6 minut.Má ale svůj velký význam.V této fázi se redukují škodlivé emise ve výfukových plynech.Palivo se lépe spaluje.Sníží se podíl uhlovodíků a oxidů dusíku a ve startovací fázi klesne produkce sazí až o 40%.Motor běží klidněji a méně klape.

• výměnu provádíme u všech žhavících svíček současně
• nečistoty okolo otvoru pro svíčku, nesmí při výměně napadat do spalovacího prostoru
• svíčky dotahujeme maximálním utahovacím momentem 20 - 25 Nm
• není-li k dispozici momentový klíč lze si pomoci tak, že po dotažení svíčky rukou do hlavy válců dotáhneme svíčku klíčem o cca 30°.